Slepice a kohout: soužití, které většina podcení

From Rikkiepedia
Jump to navigation Jump to search

Co vám slepice svým kdákáním vlastně říká? Nejčastějším spouštěčem hlasitého kdákání je snesení vejce. Toto „poporodní" kdákání je krátké, obvykle trvá jen pár minut, a slepice ho doprovází charakteristickým nafukováním hrudníku. Pokud ho slyšíte denně v podobnou dobu, není důvod k obavám. Horší je, když se kdákání stane nepřetržitým a slepice přitom pobíhá podél plotu, natahuje krk a třepotá křídly. To už signalizuje stres, nejčastěji vyvolaný přítomností predátora – ať už skutečného, nebo jen domnělého. Pronikavé, úzkostné kdákání se také objevuje při poranění, při napadení jinou slepicí nebo při náhlém vyrušení z hnízdění.

Základní pravidlo je jednoduché: čím více slepic, tím častěji je třeba uklízet. Pro menší hejno do deseti kusů postačí důkladný úklid jednou za dva až tři týdny. Pokud máte větší počet ptáků, nebo chováte plemena, která více znečišťují prostředí, zkraťte interval na jeden týden. Nezapomínejte ani na to, že v létě se rozklad organické hmoty zrychluje, a proto je vhodné úklid provádět častěji. V zimě naopak můžete interval mírně prodloužit, ale nikdy ne na déle než měsíc.

Další častou chybou je umístění krmítka a napáječky příliš blízko sebe. U kohouta to vyvolává pocit, že musí slepice chránit, a začne je odhánět od potravy. Ideální je rozmístit krmivo a vodu na více míst, aby slepice měly vždy únikovou cestu. Stejně tak zajistěte ve výběhu dostatek úkrytů – keře, prkna nebo menší přístřešky. Slepice se tak mohou schovat, když kohout začne být dotěrný. Bez úkrytů je stresová hladina v hejnu vysoká a projeví se to na snížené snášce.

Když kohout přestane být ochráncem a stane se tyranem I při ideálním poměru může kohout začít ohrožovat vás nebo děti. Typickým varovným signálem je, když vás začne obcházet bokem, sklání hlavu a dupe. To není náhoda, ale cílená agrese. Nejčastější chybou je kohouta ignorovat a doufat, že to přejde. Ono to nepřejde – naopak se to bude stupňovat. Okamžitě zasáhněte: vezměte kohouta do rukou, pevně ho přidržte a noste ho chvíli pod paží. Tím mu ukážete, že jste dominantnější. Neubližujte mu, jen ho znehybněte. Pokud agrese pokračuje, je nutné kohouta oddělit na několik dní do samostatného výběhu. Po návratu se většinou podřídí.

Jakmile slepice začnou hřadovat samy, přestaňte je pokládat večer. Stačí je příležitostně večer zkontrolovat, ale nezasahovat. Po měsíci by měly chodit na hřad automaticky. Pokud se tak nestane, vraťte se na týden k ručnímu usa zování. Nejde o souboj vůlí, ale o vytvoření návyku. Odměňte je ráno trochou zrní, aby si hřad spojily s pozitivním zážitkem. Vyhněte se prudkým pohybům a hluku – slepice jsou citlivé na změny a potřebují čas.

Když slepice nehřadují, ale spí v kurníku na zemi nebo v hnízdech, nejde jen o nepořádek. Hřadování je pro ně přirozené a prospěšné – chrání je před chladem, parazity a zvyšuje jejich pocit bezpečí. Pokud vaše hejno ještě hřad neobjevilo, nezoufejte. Naučit slepice hřadovat vyžaduje hlavně trpělivost a správný postup, ne tvrdé metody.

Klíčem je večerní rituál. Když začne tma, vezměte každou slepici jednotlivě a jemně ji usaďte na hřad. Podržte ji tam chvíli, dokud neucítíte, že se uvolnila a pevně se drží. Tento postup opakujte každý večer po dobu alespoň jednoho týdne. Slepice si postupně zvyknou, že hřad je místo k spánku. Pokud některá slepice ze skoku spadne, nevadí – znovu ji zvedněte a usaďte. Důležité je, abyste to dělali klidně a bez vynucování, jinak si spojí hřad se stresem.

Kromě samotného úklidu je důležité myslet na dezinfekci. Po vyčištění a vyschnutí podlahy je vhodné povrch ošetřit přípravkem na bázi kyseliny nebo vápna, který zlikviduje případné zárodky parazitů. Speciální pozornost věnujte rohům a spárám, kde se často skrývají vajíčka roztočů. Po aplikaci přípravku nechte kurník vyvětrat a teprve poté nasypejte čerstvou podestýlku. Použijte buď slámu, hobliny nebo piliny, ale vyhněte se materiálům, které rychle vlhnou a slepují se.

Při výběru sledujte hlavně objem, materiál a snadnost čištění. Pro malé hejno do pěti kusů stačí nádoba na tři litry, pro deset a více slepic volte alespoň pět litrů. Voda by měla vydržet přes den i noc, ale zároveň by neměla být příliš těžká na manipulaci – plná pětilitrová nádoba váží přes pět kilogramů. Plast musí být odolný vůči UV záření, jinak časem zkřehne a začne praskat. Vyhněte se tenkostěnným výliskům, které se při mytí horkou vodou deformují. Nejlepší jsou silnostěnné nádoby z polypropylenu nebo s příměsí skelných vláken. Nezapomeňte na upevnění: v zimě napáječka nesmí ležet na zemi, kde by zamrzla. Umístěte ji na vyvýšenou plošinu nebo zavěste na stěnu ve výšce hrudníku slepice. Místo by mělo být chráněné před přímým sluncem a průvanem.