Kontrola rozvodového řetězu, o kterou většina řidičů nedbá

Jak poznat, že řetěz volá o pomoc Nejčastějším projevem opotřebení je kovové rachocení nebo šelest, který je slyšet zejména při studeném startu a po chvíli slábne. Pokud zvuk přetrvává i při provozní teplotě, je to vážný důvod k okamžité kontrole. Dalším signálem může být kolísání volnoběhu, hůře startující motor nebo v extrémních případech i rozsvícená kontrolka oleje. Řetěz se totiž napíná hydraulicky přes napínák, který závisí na tlaku oleje – proto je kvalita a hladina oleje pro jeho životnost zásadní.

Teplota a vlhkost jsou klíčové. Skladujte v suchém, tmavém a dobře větraném prostoru s teplotou mezi 10 a 25 stupni Celsia. Nevystavujte pneumatiky přímému slunci, zářivkám ani mrazu. UV záření a ozon z elektromotorů či svářeček urychlují křehnutí pryže. Pokud skladujete venku, pneumatiky musí být pod neprůhlednou plachtou, ale nikdy přímo na zemi – použijte dřevěné palety nebo gumové rohože, aby se zabránilo odvodu tepla od studeného betonu.

Výměna rozvodového řetězu je u většiny motorů pracná a finančně náročná, ale pořád je to levnější než oprava motoru po přeskocení řetězu. Když řetěz přeskočí, písty narazí do ventilů a motor je na velké opravě. Proto neváhejte s návštěvou servisu, pokud se objeví první vážné podezření. Při výměně se vyměňuje nejen samotný řetěz, ale i napínák, lišty a případně i ozubená kola. Kvalitní práce vám zajistí dalších desítky tisíc kilometrů bez starostí.

Jak pneumatiky bez ráfků správně stohovat a čeho se vyvarovat Pokud nemáte dostatek místa pro vertikální uložení, je možné pneumatiky stohovat na sebe. Každá pneumatika by měla ležet naplocho na běhounu, ale maximálně čtyři až pět kusů nad sebou. Vyšší stoh způsobí, že spodní pneumatiky se vlastní vahou zdeformují. Mezi jednotlivé pneumatiky můžete vložit lepenkové nebo dřevěné distanční vložky, které rovnoměrně rozloží tlak. Pravidelně, jednou za měsíc, pořadí vystřídejte – spodní dejte nahoru a naopak, aby se zátěž rozložila.

Typické chyby: zavěšování pneumatik na háky, které deformuje patky; stohování na boku do tzv. „štaflí"; skladování v blízkosti chemikálií, rozpouštědel nebo benzínu; a zapomínání na kontrolu tlaku – pneumatiky bez ráfků nemají duši, ale pokud máte bezdušové, nemusíte tlak řešit vůbec, přesto je dobré je občas prohlédnout, zda nemají praskliny nebo cizí předměty v běhounu. Před sezónou vždy zkontrolujte stav pneumatiky a případně ji nechte přezout.

Před uložením pneumatiky důkladně očistěte od bláta, kamínků a zbytků brzdového obložení. Nechte ji zcela vyschnout, a to i zevnitř. Vlhkost uvnitř pneumatiky se postará o korozi ocelových lanek v patce a později o jejich praskání. Na suchý povrch můžete nanést tenkou vrstvu ochranného přípravku na pneumatiky, ale pozor: žádný tuk, olej ani silikonové spreje na bocích, které obsahují rozpouštědla. Tyto látky narušují pryž a urychlují stárnutí.

Škrábanec na laku není jen estetická vada. Pokud zasáhne až na kov, začne pod ním pracovat koroze a během pár týdnů se z tenké rýhy stane nevzhledná puchýřnatá mapa. Než sáhnete po leštící pastě, zjistěte, jak je škrábanec hluboký. Nehtem přejedete přes poškození: pokud se nehet zachytí, je lak proražený a samotné leštění nepomůže.

Posledním krokem je vyrovnání přechodu mezi původním a novým lakem. K tomu slouží jemná leštící pasta a měkká utěrka. Leštěte pouze přechodovou zónu, ne celý panel. Pokud byste leštili celý díl, setřete lesk z okolního původního laku a vznikne matná plocha. Po dokončení naneste na místo vrstvu vosku nebo keramického ochranného přípravku, který zvýší odolnost proti budoucím škrábancům.

Pneumatiky bez ráfků vyžadují při skladování jiný přístup než kompletní kola. Základní pravidlo zní: musí stát na nášlapné ploše, tedy na běhounu, nikoli na bocích. Pokud je položíte naplocho na bok, vlastní vahou se deformují a po nasazení na ráfek se projeví jako vibrace nebo nepravidelný dojezd. Ideální je skladovat je ve stoje, opřené o rovnou stěnu nebo v regálu s obloukovými podpěrami.

Při výměně postupujte opatrně. Otevřete přihrádku, odšroubujte dorazy a vyjměte ji. V některých autech stačí jen stisknout boční pojistky. Poté vysuňte kryt filtru, vyjměte starý filtr a vložte nový. Dbejte na to, aby byl filtr usazen napevno a nebyly kolem něj mezery. Pak vraťte kryt a přihrádku zpět. Celá operace zabere obvykle deset až dvacet minut. Pokud si nejste jistí, vyfoťte si před demontáží původní stav, ať se při zpětné montáži vyhnete chybám.

U povrchových škrábanců, které neprošly barevným lakem, použijte jemnou leštící pastu a mikrovláknovou utěrku. Naneste malé množství pasty na utěrku a krouživými pohyby pracujte do kříže – nikdy ne jen jedním směrem. Tlak volte střední, aby nedošlo k propálení laku. Po minutě leštění místo otřete a zkontrolujte výsledek. Tento postup opakujte maximálně třikrát, jinak riskujete setření ochranné vrstvy laku.