Když se bojíš kombinovat vzory, začni u polštářů a přehozů
Pokud jde o barvy, platí jednoduché pravidlo: světlé odstíny na stěnách a velkých plochách, výraznější akcenty jen v doplňcích. Tmavá stěna v malém pokoji působí útulně, ale jen tehdy, když je osvětlená. Jinak místnost opticky zmenší a udělá ji stísněnou. Zrcadla umístěte naproti oknu, ne na stěnu za dveřmi – tam jen zbytečně pohlcují denní světlo.
Na co si dát pozor, než koupíte první květinu do severního okna Nejdůležitější je nezalévat příliš. V severním okně voda odpařováním pomaleji a kořeny snadno zahnívají. Kontrolujte substrát prstem – pokud je do hloubky suchý, teprve tehdy zalijte. Dalším častým omylem je umístit rostlinu příliš blízko topení. Suchý vzduch a teplo od radiátoru způsobí hnědnutí špiček listů. Raději umístěte květináč dál od zdroje tepla a listy občas rosné, případně postavte nádobu s vodou poblíž.
Při výběru se vyhněte kaktusům a sukulentům – ty se na severním parapetu brzy vytáhnou a ztratí tvar. Stejně tak se vyhněte levanduli a rozmarýnu, které potřebují mnoho slunce a bez něj rychle žloutnou. Pokud si nejste jistí nějakým druhem, zeptejte se v květinářství, ale raději si ověřte informace i jinde. Vědět, jak rostlina vypadá, když jí vyhovuje, vám ušetří zklamání.
Častou chybou je natírání na nevhodném podkladu nebo v příliš vlhkém prostředí. Barva nemá ráda teploty pod patnáct stupňů a nad pětadvacet, protože špatně zasychá a praská. Také se vyhněte použití ředidla tam, kde je potřeba voda – a naopak. Před nákupem si přečtěte, jak ředidlo použít, a dodržujte správné poměry. Další častou chybou je nedostatečné vybroušení mezi vrstvami, i když je to klíč k profesionálnímu vzhledu. Jemné přebroušení jemným brusným papírem s hrubostí 220 až 240 odstraní drobné nečistoty a vytvoří matný povrch, který lépe přijme další vrstvu. Nakonec nezapomeňte na ochranný lak nebo vosk – zvýšíte tím odolnost proti oděru a usnadníte si údržbu.
Posledním pravidlem je myslet na „pracovní trojúhelník" v každém detailu. Kořenky, olej, sůl a pepř patří do zásuvky nebo police přímo pod varnou deskou. Hrnce a pánve, které používáte nejčastěji, ukládejte do spodní zásuvky pod sporákem, ne do horní skříňky nad hlavou. Talíře a sklenice dejte nad myčku nebo do skříňky hned vedle ní, abyste je nemuseli nosit přes celou místnost. Pokud máte prostornou kuchyň, rozdělte si ji na zóny – přípravu, vaření, mytí a skladování – a každé přiřaďte vlastní úložný prostor. Vyhnete se tak křížení cest a zbytečnému pobíhání sem a tam.
Pokud malujete kuchyni nebo komodu s šuplíky, vyndejte nejdřív kování a zásuvky. Panty, úchytky a kolečka ošetřete zvlášť nebo je vyměňte za nové. Nové kování dodá nábytku svěží vzhled a vy se vyhnete nepraktickému natírání okolí. Před montáží zpátky nechte barvu dokonale vytvrdnout – i když je povrch na dotek suchý, mechanické namáhání by ho mohlo poškodit. Ideální je nechat nábytek odležet alespoň dva dny. Teprve pak ho můžete smontovat a používat. Správně natřený nábytek pak vydrží roky a ušetříte peníze za nové kusy.
Klíčový krok: základní nátěr rozhoduje o výsledku Základní nátěr není zbytečnost. Vyrovná savost dřeva, zvýší přilnavost vrchní barvy a zabrání prosvítání starých skvrn. Vyberte základní nátěr odpovídající typu barvy – na vodou ředitelné barvy použijte akrylový základ, na syntetické zase syntetický. Naneste ho v tenké vrstvě a nechte zaschnout podle údajů na obalu (obvykle 4–6 hodin). Poté povrch lehce přebruste jemným brusným papírem (zrnitost 220) a opět očistěte.
Při samotném natírání pracujte v tenkých vrstvách – tlustá vrstva barvy schne dlouho, vytváří nerovnosti a snadno se poškrábe. Ideální jsou dvě až tři vrstvy, každou nechte důkladně vyschnout podle doporučení výrobce. Štětec nebo váleček volte podle typu barvy a velikosti plochy. Na rovné plochy se hodí pěnový váleček, na detaily a rohy kvalitní štětec s jemnými štětinami. Barvu nanášejte vždy jedním směrem, a to ve směru vláken dřeva. Při práci s vodou ředitelnými barvami pracujte rychle, protože rychle zasychají a stopy po štětci by zůstaly vidět. Po dokončení nechte nábytek volně schnout v dobře větraném prostoru, ale chraňte ho před přímým sluncem a prachem.
Když bydlíte v paneláku s okny na sever, nemusíte se vzdát pokojovek. Naopak – právě tady se daří rostlinám, které by na přímém slunci trpěly. Stačí vybrat druhy, kterým vyhovuje rozptýlené světlo, a vyhnout se těm, co potřebují celodenní úpal. Klíčové je také nepodlehnout mýtu, že severní parapet je odsouzený k prázdnotě. S trochou znalostí z něj uděláte zelenou oázu, a to bez velkých nákladů.