Když dítě ztuhne uprostřed obchodu: co pomáhá a co záchvat prodlužuje

Během samotného výletu zapojte děti do role průvodců. Dejte jim jednoduchý úkol – mapu s vyznačenou trasou nebo úkol pozorovat tři zajímavé věci, které pak večer vypráví doma. Děti, které mají pocit odpovědnosti, chodí mnohem lépe a přestanou se ptát, kdy už to bude. Pokud jdete do lesa, nechte je vést na kratší úsecích, ale vždy s jasným pravidlem, že se držíme vyznačené cesty a nikdo nikam neutíká. Při plánování trasy se vyhněte úsekům podél silnic bez chodníku a místům s volně pobíhajícími psy.

Přestávky plánujte ne podle vaší únavy, ale podle dětí. Optimální je krátká zastávka každých čtyřicet až padesát minut, ideálně u potoka, na louce nebo u vyhlídky. Přestávka nemusí být dlouhá, stačí deset minut na svačinu a protažení. Pokud se děti začnou hádat nebo fňukat, je to obvykle signál, že mají hlad nebo žízeň, a ne že výlet nefunguje. Dejte jim jídlo a pití ještě předtím, než dojde k výbuchu.

Při montáži postýlky vždy používejte pouze originální spojovací materiál a postupujte podle přiloženého návodu. Pokud postýlku skládáte a znovu rozkládáte, pokaždé zkontrolujte, zda jsou všechny spoje pevně dotažené. Nezapomeňte, že do postýlky nepatří polštář, peřina, deka, chlupaté hračky ani závěsné hračky na šňůrkách – to vše zvyšuje riziko udušení nebo přehřátí. Dítě by mělo spát pouze v lehké zavinovačce nebo spací pytli, který odpovídá ročnímu období.

Co dělat, když záchvat přejde do fáze křiku a kopání Ve chvíli, kdy dítě křičí, dupe nebo se svíjí na zemi, přestává vnímat řeč. Má smysl pouze fyzická blízkost a bezpečí. Pokud nehrozí zranění, nechte dítě ležet a buďte poblíž. Pokud se snaží ublížit sobě nebo vám, jemně ho obejměte zezadu tak, aby mělo ruce volné, a mluvte tiše. Důležité je nenechat se strhnout k zvýšenému hlasu – váš vztek záchvat prodlužuje.

Začněte hrou, která podpoří pozorování a trpělivost – přírodní poklad. Dejte každému dítěti malou krabičku nebo sáček a vydejte se nábytek na míru krátkou procházku. Úkolem je nasbírat předměty určité barvy, tvaru nebo povrchu – třeba tři hladké kamínky, dva listy s červenou skvrnou a jedno suché kladívko. Pozor na to, abyste dětem nedávali příliš složité instrukce, protože se snadno ztratí v zadání. Po návratu si nasbírané věci společně prohlédněte a nechte děti, ať je samy pojmenují.

Zásadní chybou bývá přecenění sil. Dvoukilometrová trasa s převýšením, kterou dospělý zvládne za hodinu, zabere s dětmi klidně tři. Plánujte proto maximálně polovinu vzdálenosti, kterou byste zvládli sami, a vždy s rezervou na hraní, svačení a objevování. Vždy mějte v batohu náhradní ponožky a mikinu, a to i v parném létě, protože počasí v horách i v lese se dokáže změnit během půl hodiny.

A co když nechuť přetrvává? Sledujte, zda se nejedná o delší období, kdy dítě hubne, je unavené, nemá energii nebo ho bolí břicho. V takovém případě je na místě konzultace s pediatrem. Někdy může jít o alergii, nedostatek železa nebo jiný zdravotní problém. For more info in regards to http://praxis-ritthammer.de/index.php?title=když_děti_kašlou_a_smrkají,_domácí_péče_rozhoduje visit our webpage. Pokud ale dítě jen vybírá a odmítá některé potraviny, mějte trpělivost. Vnímání chuti se vyvíjí a dítě může novou potravinu přijmout až po desátém či dvacátém setkání – proto ji nabízejte znovu a znovu, ale bez nátlaku.

Vodní hry jsou pro děti v tomto věku naprosto neodolatelné, a to i bez bazénu. Stačí kyblík s vodou a staré kelímky – děti přelévají vodu, dělají bubliny nebo pouští lodičky z listů. Pozor na bezpečnost: nikdy nenechávejte děti u vody bez dozoru, a pokud jsou menší, doplňte jim vodu jen do výšky kolen. Také myslete na to, že se děti při hře s vodou přirozeně namočí, proto si připravte ručník a suché oblečení. Skvělou variantou je také malování vodou na chodník – stačí štětec a kyblík, děti malují obrázky, které zmizí.

Výběr dětské postýlky a matrace patří k prvním velkým nákupům, které pro své dítě pořizujete. Nejde jen o estetiku nebo sladění s pokojíčkem. Špatně zvolená postýlka nebo příliš měkká matrace může zvyšovat riziko problémů s dýcháním nebo přehřátí. Základní pravidlo je jednoduché: dítě potřebuje pevnou, rovnou a prodyšnou plochu, která přesně odpovídá rozměrům lůžka. Vše ostatní je druhotné.

Pokud záchvat začne, přestaňte s dítětem diskutovat a vysvětlovat. Čím víc slov, tím úložné prostory v malém bytěíc podnětů, které mozek v afektu nedokáže zpracovat. Místo toho se posaďte nebo klekněte do jeho úrovně. Snažte se o tichou, klidnou přítomnost. Pokud to situace dovolí, odneste dítě z místa plného lidí, světel a hluku – klidný kout, chodba nebo venkovní prostor snižuje intenzitu podnětů. Nepoužívejte tresty ani výhružky, které v této fázi jen zvyšují hladinu stresu.