Jak vytvořit banner bez grafika: od nápadu k hotové vizuální podobě
Pozor na takzvaná trvalá práva. I když má někdo roli, která mu dává přístup k systému, měla by být oprávnění časově omezená, pokud je nepotřebuje trvale. Automatizace vám umožní nastavit platnost přístupu, která se sama prodlouží jen po schválení nadřízeným. Tím se vyhnete situaci, kdy bývalý zaměstnanec má stále přístup k firemnímu e-mailu nebo úložišti. Časově omezená práva se hodí i pro externí spolupracovníky – přístup jim skončí s projektem, a vy nemusíte myslet na to, že byste jim ho měli zrušit.
Začněte v malém. Nezavádějte automatizaci do všech systémů najednou, ale vyberte si jeden nejkritičtější, kde je správa uživatelů nejbolestivější. Nastavte si tam role, workflow a reporty, otestujte to na reálném nástupu a odchodu zaměstnance. Až budete mít jistotu, že to funguje, rozšiřte to na další nástroje. Automatizace řízení přístupů vám ušetří hodiny práce, ale jen tehdy, když ji postavíte na promyšlených rolích a důsledných procesech. Bez toho to bude jen další systém, který budete muset spravovat.
Častou chybou je ignorování platebních metod, které vyžadují ruční potvrzení, jako jsou bankovní převody nebo platby na dobírku. U nich je vhodné nastavit automatickou kontrolu párování plateb s objednávkami. Jakmile přijde platba, systém by měl automaticky odemknout objednávku pro sklad a poslat zákazníkovi informaci, že se chystá expedice. Pokud platba nepřijde do určitého data (například do tří dnů), odešlete připomínku. Tady si dejte pozor na to, abyste nepoužívali příliš agresivní formulace – stačí věcná připomínka, že objednávka čeká na úhradu a že ji po uplynutí lhůty systém zruší. A hlavně: vždy pohlídejte, aby automatické zrušení skutečně proběhlo, jinak se vám budou hromadit nevyřízené objednávky.
Začněte tím, že si sepíšete každý krok, který proběhne od okamžiku, kdy zákazník klikne na „Objednat", až po předání balíku dopravci. Většina e-shopů dnes zvládá platbu a potvrzení objednávky automaticky, ale dál už to často drhne. Ruční přepisování adres, dohledávání skladových zásob nebo posílání stejných e-mailů zabere hodiny, které můžete věnovat produktům nebo zákaznické podpoře. Než začnete cokoli propojovat, vytvořte si tabulku s jednotlivými fázemi: přijetí objednávky, kontrola dostupnosti, platba, komunikace se zákazníkem, sklad, fakturace a odeslání. U každé fáze si poznamenejte, co se děje teď a co by se mělo dít, kdybyste měli k dispozici nekonečný čas. To bude váš seznam úkolů pro automatizaci.
Jak nastavit notifikace a eskalace bez zbytečného hluku Automatizace neznamená, že přestanete kontrolovat cokoli. Naopak, musíte mít přehled o tom, kdy systém selže nebo kdy potřebuje lidský zásah. Vytvořte si sadu notifikací, které se liší podle závažnosti. Například běžné objednávky potvrzujte automaticky a zákazníkovi pošlete e-mail s odkazem na sledování zásilky. Pokud ale dojde k platbě starou platební metodou, kterou už nepoužíváte, nebo pokud počet objednaných kusů přesáhne určitý limit, měl by přijít e-mail jen vám, ne zákazníkovi. Důležité je nenastavit notifikace na každý pohyb, jinak je začnete ignorovat. Vyberte si maximálně tři úrovně: informační (zákazník), varovná (vy) a kritická (vy a případně kolega). U kritických stavů nastavte automatické zastavení zpracování objednávky, dokud problém nevyřešíte.
Prakticky to vypadá tak, že si vytvoříte šablony e-mailů pro každou fázi – od potvrzení objednávky, přes informaci o expedici, až po doručení. Šablony by měly být krátké a konkrétní. Vyhněte se obecným formulacím typu „Vaše objednávka se zpracovává", raději napište, co se děje teď a co bude následovat. Zároveň do e-mailu zahrňte všechny potřebné informace: číslo objednávky, položky, cenu, adresu a případně i předpokládaný termín doručení. Pokud máte v e-shopu věrnostní program, můžete automaticky přidat slevový kód pro další nákup. Tento krok ale dělejte jen tehdy, když máte jistotu, že je objednávka zaplacená a ověřená. Jinak riskujete, že slevu využijí lidé, kteří si objednávku rozmyslí.
Základem automatizace je jednotná identita. Každý člověk, ať už zaměstnanec, nebo externista, by měl mít jeden účet, který se používá napříč systémy. Toho dosáhnete napojením na centrální adresář, který slouží jako zdroj pravdy. Nový člověk tak dostane účet automaticky, při změně pozice se mu změní role a při odchodu se účet zablokuje. Důležité je nastavit workflow pro nástup, změnu a odchod – bez něj se automatizace mine účinkem. Typická chyba je automatizovat pouze vytváření účtů, ale zapomenout na proces jejich rušení. To pak bývá hlavní bezpečnostní díra.