5 zásad, díky kterým stříhání drápků zvládnete bez stresu

Pokud dojde k poranění, nepanikařte. Přiložte na místo čistý hadřík a zatlačte na několik minut. Poté použijte hemostatický prostředek, který je běžně dostupný. Pokud se krvácení nezastaví do patnácti minut, vyhledejte veterináře. Vždy je lepší poranění předcházet, ale i přes veškerou opatrnost se to může stát. Důležité je, abyste psa nepotrestali, protože by se strach jen prohloubil.

Další častou chybou je stříhání „jen na doraz" bez ohledu na tvar. Drápky by měly být zaoblené, ne hranaté. Pravidelně kontrolujte i paspárky (palce na vnitřní straně nohou), které se často dlouhé a mohou zarůstat. Mějte na paměti, že každý pes je jiný: někteří mají drápky tenké a ostré, jiní silné a tupé. přizpůsobte tomu sílu střihu i typ kleštiček.

Největší chybou je stříhat až do nepřirozeného zkrácení. Dřeň se totiž s růstem drápku posouvá dopředu, takže pokud budete drápky pravidelně zkracovat, dřeň se postupně „stáhne" a vy budete moci stříhat kratší. Pokud nejste v tom, jak hluboko jít, nechte si poradit od veterináře nebo zkušeného chovatele. Stačí jedna konzultace osobně, ne na dálku, protože vidí, jak drápky vypadají.

Prvním krokem je přesun do stínu nebo chladné místnosti. Psa nikdy nepokládejte na led, do ledové vody ani mu nestříkejte na hlavu proud studené vody. Rychlé ochlazení povrchu těla způsobí stažení cév, tím se teplo zatlačí do nitra těla a stav se prudce zhorší. Mnohem bezpečnější je pozvolné ochlazování – namočte ručník ve vlažné vodě a přikládejte ho na krk, břicho a vnitřní strany stehen. Větrací místo s mírným průvanem pomůže odvádět teplo.

Mezi nejčastější chyby patří použití ledových obkladů, polévání psa studenou vodou a také přerušení chlazení, jakmile pes začne jevit známky zlepšení. Teplota může znovu rychle stoupnout. Dalším omylem je předpoklad, že se pes přehřeje jen při běhu. Přehřátí hrozí i u krátkonosých plemen, starších psů, obézních jedinců nebo zvířat se srdečními problémy – a to i při běžné procházce. Po jakémkoli podezření na přehřátí nechte psa vyšetřit veterinářem, i kdyby se zdál být v pořádku.

Riziko nákazy po očkování neklesá na nulu. Proto se vyhněte místům, kde se venčí mnoho psů, zejména v prvních dvou týdnech. Také se vyhněte kontaktu s výkaly cizích psů, které mohou obsahovat vajíčka parazitů. Pokud máte možnost, domluvte si setkání s přáteli, kteří mají zdravé, očkované psy – to je nejbezpečnější způsob, jak štěně socializovat. Vždy mějte na paměti, že prevence je lepší než léčba.

Prevence je jednodušší než první pomoc. Procházky přesuňte na ráno a večer, vyhněte se rozpálenému asfaltu, který může popálit tlapky, a vždy mějte k dispozici vodu. Nikdy nenechávejte psa samotného v autě, ani na pět minut, ani ve stínu. Pokud pes začne dýchat s otevřenou tlamou a hledá chladné místo, okamžitě ho přesuňte a začněte s ochlazováním. Včasná a správná reakce rozhoduje o tom, zda pes přežije bez trvalých následků.

Pokud pes dýchá s otevřenou tlamou a jazyk mu visí dlouhý a tmavě červený, začněte opatrně podávat malé dávky vlažné vody. Nikdy nelijte vodu do tlamy násilím, hrozí vdechnutí. Nabídněte misku, můžete vlhčit dutinu ústní hadříkem. Jestliže pes zvrací, je mdlý nebo ztrácí vědomí, položte ho na bok a hlavu mírně níž, aby nedošlo k zadušení. Uvolněte obojek a postroj.

Po první vakcinaci štěněte se často objevuje otázka, kdy může vyrazit do světa. Chovatelé i veterináři se liší v doporučeních, ale jedno je jisté: příliš dlouhá izolace škodí socializaci, zatímco příliš brzký kontakt s neznámými psy může znamenat zdravotní riziko. Klíčem je najít rovnováhu mezi bezpečím a potřebou poznávat okolí.

Nezapomínejte na dostatek čerstvé vody. Krmíte-li suchým krmivem, je příjem tekutin naprosto zásadní. Pes i kočka by měli mít vždy přístup k čisté misce s vodou, kterou denně měníte. U koček navíc podpořte pití rozmístěním více misek po domě nebo vodní fontánkou, protože kočky preferují tekoucí vodu. A pozor na mléko – dospělí jedinci ho často netráví, a proto po něm mívají zažívací potíže. Jako pamlsek je vhodnější malý kousek vařeného masa bez soli a koření.

Proč je důležité hlídat velikost porce a pravidelný režim Nejčastějším chybami je přejídání a nepravidelné dávkování. Čtěte tabulku na obalu, ale berte ji jako orientační – každý jedinec má jiný metabolismus. Množství přizpůsobte kondici zvířete: žebra by měla jít nahmatat bez silné vrstvy tuku, ale neměla by být vidět na dálku. Rozdělte denní dávku na dvě až tři porce u psa, kočce nechte krmení spíše častěji a menší porce. Nedržte misku neustále plnou, pokud to není nutné – zejména u psů, kteří mají tendenci k obezitě. Naopak kočka, která si dávkuje sama, si obvykle poradí, ale i u ní kontrolujte, kolik toho za den sní.