5 věcí, které tě čekají při prvním vstupu na lezeckou stěnu

Když dojde k úrazu, rozhoduje prevence a minimum lékárničky Lékárnička pro extrémní sporty se liší od té domácí. Obsahuje jen to, co vyřeší nejčastější problémy: puchýře, drobná poranění, podvrtnutí a dehydrataci. Přibalte sterilní obvazy, náplast na puchýře, elastické obinadlo, pinzetu a dezinfekci. Léky proti bolesti a alergii volte podle vlastní znalosti, ale nikdy nespoléhejte na to, že něco sežene kdokoliv jiný. Před odchodem si vždy zkontrolujte, zda máte dostatek materiálu na ošetření alespoň dvou úrazů.

Nezbytností je také nabitý mobilní telefon, ale ne jako jediný zdroj navigace. V extrémním terénu selhává signál i baterie, proto mějte offline mapy a papírovou mapu s buzolou. Naučte se je používat dřív, než vyrazíte. Další vychytávkou, která zachraňuje, je malá píšťalka na bundě – zvuk nese dál než hlas a pomůže při hledání v hustém lese nebo za mlhy. Vždy informujte někoho o vaší trase a čase návratu, a to i na běžný výlet, protože v extrémních podmínkách se každá minuta počítá.

První lezení tě překvapí, jak rychle se unaví předloktí. Není to tím, že bys byl slabý – jen svaly nejsou zvyklé na izometrickou zátěž. Dělej časté přestávky, pij vodu a neporovnávej se s ostatními. Cesty mají stupně obtížnosti, ale pro začátek je důležité najít si takovou, kterou vylezeš bez velkého zápasu. Vyber si cestu s výraznými chyty a většími stupačkami. Soustřeď se na nohy – většina začátečníků se snaží vytáhnout rukama, ale správná technika spočívá v práci nohou a udržování těla blízko stěny.

Typickou chybou začátečníků je podcenění tekutin, ale pozor i na pitný režim v chladu. V extrémních podmínkách musíte pít pravidelně, nejlépe teplý čaj s cukrem. Použijte termolahvičku nebo kvalitní hydratační vak, který nezamrzne. Pokud teploty klesají pod bod mrazu, skladujte vak v izolačním obalu na těle, jinak voda zamrzne do hodiny. Nezapomeňte ani na krátký improvizační přístřešek – reflexní fólie váží pár gramů a v kritické chvíli ochrání před větrem a deštěm.

Prvním krokem je vždy zajištění bezpečnosti. Pokud jste v exponovaném místě, přesuňte postiženého do stabilní polohy, ale pouze pokud to nezhorší zranění. U krvácení přiložte na ránu čistý tlakový obvaz a držte ho minimálně deset minut. Nepoužívejte zaškrcovadlo, pokud to není nezbytně nutné – při špatném nasazení hrozí poškození tkání. U podezření na zlomeninu končetinu znehybněte pomocí dlahy z dostupných materiálů (např. tyče, smotané oblečení) a zafixujte obvazem, ale ponechte volné prsty pro kontrolu prokrvení.

Dalším problémem bývá přehnané spoléhání na nohy. Na skále se často spoléháte na tření, ale umělá stěna je kluzčí a vyžaduje jinou práci s patou a špičkou. Trénujte proto cíleně lezení po malých stech a patkách, kde musíte aktivně přenášet váhu. Zkuste si každý trénink vyhradit deset minut na technické cesty s minimem chytů, kde se naučíte stát na nohou a využívat rotaci trupu.

Dalším pilířem výbavy je světlo, energie a schopnost rozdělat oheň. V batohu mějte vždy čelovku s rezervními bateriemi, i když startujete za bílého dne. K tomu přidejte energeticky bohatou stravu – ořechy, sušené ovoce, tyčinky nebo iontové tablety. Do nouzového balíčku patří zapalovač nebo křesadlo, které funguje i za mokra, a kompaktní nůž. Tyto tři věci vám dají šanci přečkat neplánovanou noc v horách bez vážných následků.

Poslední bod, který mnozí opomíjejí, je mobilita hrudní páteře. Ztuhlá záda omezují rotaci hlavy a tím i vizuální kontrolu nad kluzákem. Cvik: sedni si na paty, ruce spoj za hlavou, lokty široce. S výdechem se předkláněj s hlavou vzhůru, s nádechem se vracej. Opakuj desetkrát. Tento pohyb uvolní mezižeberní svaly, které potřebuješ při rychlém otočení za proudem vzduchu. Pokud tuto část zanedbáš, začne tě bolet krk a ramena, což vede k předčasné únavě a ztrátě koncentrace.

Typickou chybou je také samoléčba při podezření na poranění páteře. Pokud došlo k pádu z výšky nebo nárazu hlavy, neměňte polohu postiženého, pokud to nevyžaduje záchrana života (např. nebezpečí laviny). Snažte se udržet hlavu a tělo v jedné ose a vyčkejte na profesionály. U vyvrtnutého kotníku naopak pomáhá okamžité zchlazení (např. horská bystřina, sněhový obklad zabalený v látce), elevace končetiny a klidový režim – ale jen pokud je jisté, že nejde o zlomeninu.

Až příště půjdete na umělou stěnu, zkuste si dát cíl, který nesouvisí s počtem přelezených cest. Například se zaměřte na to, abyste každý pohyb provedli plynule a bez škubání. Takový přístup vám přinese víc než bezduché opakování, a navíc vás připraví na to, co vás čeká venku.