5 praktických kroků, jak zvládnout první ferratu bezpečně

Kontrola kotev a spojovacího materiálu Kotevní body jsou nejdůležitějším prvkem celého jištění. U nýtovaných kotev zkontrolujte, zda není hlavička uvolněná nebo zdeformovaná. Zkoušejte s ní pohnout – pokud se pohne, byť jen o milimetr, nepokračujte dál. U skob zatlučených do skály sledujte, zda nejsou vyhnuté nebo zda okolní hornina není rozdrolená. Všímejte si také rezavých skvrn pod kotvou, které mohou signalizovat vnitřní korozi. U slaňovacích řetězů a karabin zkontrolujte, zda nejsou prasklé, zda západky správně zapadají a nejsou zablokované nečistotami.

Při samotném výstupu dodržujte zásady správného jištění. Karabiny z ferratového setu zapínejte vždy oběma směry a kontrolujte, zda jsou plně zacvaknuté – uslyšíte nebo ucítíte charakteristické cvaknutí. Než se odepnete od jistícího lana, vždy se nejprve zajistěte k dalšímu úseku. Častou chybou je odepínání obou karabin najednou nebo spoléhání se na to, že „to stihnu rychle". Na exponovaných místech se vyplatí jistit průběžně, tedy mít alespoň jednu karabinu stále spojenou s lanem. Při přepínání na kotevním bodě postupujte pomalu a před uvolněním karabiny si ověřte, že druhá je správně zajištěná.

Karabiny a spojky: nejmenší součástky, největší riziko Karabiny, maillonky a další kovové díly jsou snadno přehlédnutelné, ale jejich selhání je kritické. Zkontrolujte, zda jsou všechny karabiny správně uzavřené a zajištěné. U zámků s pojistkou zkuste, jestli se neotvírají samovolně. Prohlédněte kov na praskliny, deformace a známky koroze. Důležité je také zkontrolovat opotřebení oček na popruhách, kam se karabiny připínají – pokud je materiál roztřepený, může dojít k protržení při nárazu. Všímejte si i toho, zda jsou všechny díly vzájemně kompatibilní. Různé systémy od různých výrobců nemusí do sebe přesně zapadat, a to i když se zdají být stejné.

Během sestupu se pohybujte pomalu a rozvážně. Držte se tří bodů opory, když přelézáte skály, a nikdy se neopírejte o suché větve nebo kameny, které vypadají pevně, ale mohou být uvolněné. Pozor na kluzké řasy na skalách – ty způsobují většinu pádů. Pokud jdete bez průvodce, oznamte někomu venku, kam jdete a kdy se vrátíte. Mobilní signál v kaňonu často nebývá, takže se nespoléhejte na to, že zavoláte pomoc.

První ferraty se většina lidí bojí zbytečně. Stačí si pohlídat základní věci: výběr obtížnosti, správné vybavení a pár technických detailů. Než vyrazíte, zkontrolujte, že máte ferratový set s energetickým tlumičem, přilbu a pevnou obuv s hrubým vzorkem. Bez tlumiče se při pádu vystavíte riziku poranění páteře – tohle není kompromis, ale povinnost. Také se vyhněte půjčování starého vybavení, které neznáte.

Nezapomínejte, že váš ferratový set je také součástí jistícího systému. Před výstupem zkontrolujte stav tlumiče pádu – neměl by být natržený, znečištěný od oleje nebo mít deformované švy. Karabiny na setu by měly být vybavené pojistkou proti samovolnému otevření. Pokud si všimnete jakéhokoli poškození, vyměňte set za nový. Stejně jako u lan, i zde platí, že opotřebení nevzniká jen pádem, ale i běžným používáním a UV zářením. Vlastní bezpečnost je vždy vaší zodpovědností, a i když je ferratový set z výroby testovaný, jeho životnost je omezená.

Typickým problémem bývá přecenění sil a podcenění délky trasy. Ferraty kategorie B jsou běžně dlouhé 200 až 400 metrů a spousta začátečníků si myslí, že je zvládne za hodinu. Reálně počítejte dvě až tři hodiny i s přestávkami. Vezměte si s sebou dostatek vody – minimálně 1,5 litru na osobu, ideálně i energetickou tyčinku. Před odjezdem si zjistěte aktuální stav trasy, protože po deštích bývají ferraty kluzké a mokré skály jsou zrádné.

Specifickou kapitolou je technický stav vybavení. Před každým výjezdem si prohlédni lana, karabiny, sedací úvazek a přilbu. Hledej praskliny, oděrky, deformace nebo opotřebené švy. Pokud objevíš byť jen drobné poškození, součást vyřaď a nepokoušej se ji opravit lepicí páskou. U kol a lyží zkontroluj brzdy a stav pneumatik, u vodáckého vybavení zase nepromokavé sáčky na mobil a dokumenty – to je detail, který ti ušetří spoustu starostí.

Co si pohlídat na nástupu a v průběhu trasy Na nástupu si nechte dostatek času na rozcvičení, ale nečekejte příliš dlouho – ztuhlé svaly z chladu jsou nepřítelem. Během výstupu držte tělo blízko skály, nohy zatěžujte vždy na plnou plochu chodidla, ne na špičky. Ruce používejte spíš k rovnováze než k tahání, ferraty jsou hlavně o práci nohou. Uvědomte si, že pokud se dostanete do úzkých, můžete si na chvíli sednout do sedacího úvazku a odpočinout si, ale vždy s jistící karabinou zapnutou.