5 chyb při zazimování kurníku, které stojí za to nedělat

Pokud chcete stabilní snůšku po většinu roku, sáhněte po lehkých a aktivních plemenech, jako je leghornka nebo vlaška. Tyto slepice jsou nenáročné na krmení, ale potřebují hodně pohybu a prostoru. Pokud je zavřete do malého výběhu, začnou si klovat do peří a snůška prudce klesne. Typická chyba začátečníků je právě podcenění prostoru — jedné slepici byste měli dopřát alespoň tři čtvereční metry výběhu, ideálně více.

Pokud jste vyzkoušeli vše a zápach přetrvává, zaměřte se na hlubší příčiny. Může jít o zatékání vody do konstrukce, špatně izolovanou podlahu nebo o to, že je kurník příliš malý pro počet slepic. Na každou slepici by mělo připadat alespoň půl metru čtverečního podlahové plochy – při přehuštěném chovu se vlhkost a trus kumulují mnohem rychleji. V takovém případě zvažte úpravu prostoru, případně rozdělení hejna do dvou menších kurníků.

Typickou chybou je spoléhat na jediné opatření. Často se stává, že chovatel zvýší dávku vápníku, ale zapomene na pravidelný přístup k čisté vodě nebo na dostatečnou vlhkost vzduchu. Dehydratace přímo ovlivňuje metabolismus vápníku. Proto kontrolujte napáječky denně a v horkých dnech je umístěte do stínu.

Prvním krokem je pochopení, proč kdákání nastává. U mladých slepic je to často projev radosti nebo stresu z nové situace. U starších jedinců může jít o obranný mechanismus – snaží se odvést pozornost od hnízda, aby ochránily snůšku. Pokud máte v hejnu dominantní slepici, může kdákat i proto, aby ostatním ukázala, že si našla nejlepší místo. Toto chování se nedá potlačit křikem nebo trestem, protože tím jen zvýšíte stres a kdákání bude častější.

Nezapomeňte na světlo a pohyb. Krátké dny snižují snášku, což je přirozené, ale pokud chcete produkci alespoň částečně udržet, přidejte do kurníku umělé osvětlení na 12 až 14 hodin denně. Použijte žárovku s nízkým výkonem a časovač, aby se režim neměnil. Důležité je také nechat slepice každý den ven, pokud to počasí dovolí. Pohyb na čerstvém vzduchu a přirozené světlo posilují imunitu. Vypusťte je alespoň na hodinu, ale nejlépe až po ránu, když už je vzduch oteplený a podestýlka není přimrzlá k zemi.

Výběr správného plemene slepic je rozhodnutí, které ovlivní nejen vaši každodenní péči, ale i množství a kvalitu vajec. Ne každé plemeno se hodí pro malý dvorek, ne každé snáší dobře zimní teploty a ne každé je vhodné pro začínajícího chovatele. Než se rozhodnete, zaměřte se na tři hlavní kritéria: účel chovu (vajíčka, maso, nebo obojí), prostorové možnosti a vlastní čas na péči.

Jak vybrat plemeno podle svých podmínek Než si přivezete první kusy, zjistěte si, jaké plemeno je běžně dostupné ve vašem okolí. Méně obvyklá plemena, jako je sumatránka nebo hedvábnička, jsou sice zajímavá, ale často vyžadují specifickou péči a nejsou vhodná pro každého. Například hedvábnička snáší málo vajec a potřebuje suchý a chráněný výběh, protože její pírka neodolávají vlhku.

Dalším častým zdrojem zápachu je trus usazený v rozích a pod hřady. Právě tato místa bývají při běžném úklidu opomíjená. Vyplatí se jednou za týden projít kurník s škrabkou a kartáčem, a to i do štěrbin mezi prkny. Pokud máte dřevěnou podlahu, ošetřete ji čas od času vápenným mlékem, které zápach neutralizuje a zároveň působí proti plísním. Pozor ale na to, aby byl kurník po aplikaci důkladně suchý, než do něj pustíte slepice zpět.

Při výběru si také všímejte povahových rozdílů. Například leghornky jsou plaché a nervózní, zatímco sussexky jsou vyrovnané a snadno si zvyknou na člověka. Pokud chcete, aby vám slepice braly z ruky, vybírejte plemena, která jsou známá svou kontaktní povahou — sussexka, plymutka nebo wyandotka. Naopak pokud máte hodně času a chcete pozorovat zajímavé chování, zkuste vlašku, která je velmi aktivní a inteligentní.

Topení do kurníku většinou není nutné. Slepice snášejí teploty kolem nuly bez problémů, pokud mají sucho a dostatek energie. Mnohem důležitější je zajistit, aby voda v napáječkách nezmrzla. Použijte vyhřívanou napáječku nebo ji pravidelně vyměňujte za čerstvou vlažnou vodu. Věnujte pozornost také hřadům – měly by být dostatečně široké, aby ptáci mohli dosednout celou plochou nohy, a umístěné tak, aby nebyly v průvanu. Pokud hřady kloužou, obalte je jutovým provazem, ale kontrolujte, zda se na nich nehromadí trus.

Nezapomínejte, že krmná směs není jediným zdrojem živin. Čerstvá voda, zelené krmení (tráva, vojtěška) a přístup k písku na trávení jsou nezbytné. Pokud slepice chodí ven, část živin si najdou samy – ale v zimě, kdy je pastva omezená, musíte směs přizpůsobit. Vždy sledujte kondici hejna: pokud peří hrubne, vaječná skořápka je tenká nebo snáška klesá, upravte složení. Změny provádějte postupně, během týdne, aby nedošlo k zažívacím potížím.