5 chytrých triků, jak zvětšit malou ložnici

Před samotnou montáží si vždy připravte všechny potřebné pomůcky. Kromě klasického nářadí budete potřebovat dlouhou vodováhu (alespoň 120 cm), laserový kříž nebo nivelační přístroj, dřevěné klíny, podložky a kvalitní vruty do zdiva. Rozhodně se nevyplácí montovat sestavu naslepo a doufat, že se nerovnost „nějak ztratí". Čím přesnější měření provedete na začátku, tím méně práce budete mít na konci. Typickou chybou je také utahování šroubů do zdi bez předvrtání – omítka se vylomí a kotvení ztratí pevnost.

Výšku komody přizpůsobte tomu, k čemu ji budete používat. Pokud ji chcete mít za pohovkou jako odkládací plochu, zvolte nižší model, který nepřesáhne výšku opěradla. Pokud ji naopak chcete jako dominantní prvek u stěny, klidně volte vyšší kusy, ale myslete na to, že horní police by měly být snadno dostupné. Častou chybou je, že lidé koupí komodu s příliš vysokými nožičkami, pod kterou se pak práší a neprojde pod ni ani mop. Naopak příliš nízký model ztěžuje úklid podlahy a vytváří dojem, že se nábytek „lepí" na zem.

Než začnete vybírat komodu do obývacího pokoje, změřte si prostor, do kterého ji chcete umístit. Nejde jen o šířku a výšku, ale také o hloubku. Častou chybou je zapomenout na to, že komoda potřebuje kolem sebe prostor pro otevření dveří nebo výsuvů. Když ji postavíte těsně ke stěně, ale vedle ní bude křeslo nebo květináč, zjistíte, že spodní šuplíky nejdou vytáhnout. Před měřením si proto připravte metr a papír, zakreslete si půdorys místnosti a zaznamenejte si i vzdálenosti k dalším kusům nábytku.

Posledním krokem je vizuální zakrytí případných spár. Místo silikonu použijte krycí lišty, které se připevní k sestavě a stěnu elegantně zakryjí. Lišty je nutné řezat přesně na míru a napojovat v rozích pod úhlem 45 stupňů. Teprve po jejich montáži získá celá sestava čistý a profesionální vzhled. Nerovná stěna tak přestane být nepříjemnou překážkou a stane se běžnou součástí stavebních úprav, které se dají vyřešit bez zbytečných komplikací.

Nezapomínejte také na kvalitu kování a materiálu výsuvů. Když si koupíte komodu s tenkými plechovými ližinami, po roce používání zjistíte, že se šuplíky začínají křivit a vypadávají. Spolehněte se na modely s teleskopickými výsuvy, které mají vyšší nosnost a jsou tišší. Všímejte si i toho, zda mají šuplíky dorazy, které zabrání jejich úplnému vytažení. To se hodí zejména v domácnostech s malými dětmi, které by si mohly na vysunutém šuplíku hrát a přivřít si prsty.

Základním krokem je správné umístění postele. Pokud máte pokoj užší než tři metry, umístěte postel podélně ke stěně, ne doprostřed. Vyhnete se tak úzkému průchodu, který je nepraktický a opticky místnost ještě zmenšuje. U menších šířek se vyplatí zvážit postel o dvacet centimetrů užší, než je standard, a to bez větší ztráty komfortu. Důležité je také ponechat alespoň šedesát centimetrů volného prostoru před šatní skříní, abyste se k ní pohodlně dostali a otevírání dveří nebylo boj s postelí.

Co se stane, když vyberete příliš hlubokou komodu do úzké chodby Hloubka komody je často opomíjená, přitom rozhoduje o tom, jak se bude místnost cítit. Do úzkého prostoru se hodí komoda s hloubkou okolo 30 až 35 centimetrů. Pokud sáhnete po modelu s hloubkou 45 centimetrů, získáte sice více místa na uložení, ale v obývacím pokoji vám vznikne neprůchozí zóna. Vždy si proto sedněte na pohovku, ze které se na komodu díváte, a ověřte si, že vám výška a hloubka nebudou vizuálně ubírat prostor. Teprve poté se rozhodněte, kolik úložného prostoru skutečně potřebujete.

Samotná úložnost není jen o počtu šuplíků, ale o jejich vnitřním uspořádání. Než komodu koupíte, otevřete každý výsuv a prohlédněte si, jak je hluboký a široký. U modelů s plnými výsuvy se dostanete až do zadní části šuplíku, což oceníte při ukládání těžkých dek nebo krabic. Naopak levnější varianty mívají výsuvy na částečné vysouvání, které se snadno zaseknou, když do nich dáte příliš mnoho věcí. Zkuste si proto v prodejně sami vytáhnout šuplík a vnímejte, zda jede plynule, nebo se vzpírá.

Nejdříve si ověřte, o jak velkou nerovnost vlastně jde. Odchylka do pěti milimetrů na běžný metr je u stavebních konstrukcí naprosto běžná a sestava na míru ji bez problémů skryje. Stačí použít nastavitelné nožičky, distanční podložky nebo frézovanou lištu. Horší situace nastává, když je rozdíl větší, nebo když je stěna prohnutá či má v jednom místě výraznou vlnu. V takovém případě se vyplatí nerovnost změřit po celé délce a výšce stěny, nejen na jednom místě, a výsledky si zapsat.