5 způsobů, jak zvýšit bezpečnost při jištění na skalách

Při nákupu vlastního vybavení si vždy ověřte, že set splňuje aktuální normy, a to i u použitých kusů. Nejlepší je kupovat nové vybavení od autorizovaných prodejců, ale i tak je nutné zkontrolovat štítky a označení. Vyřazený set, ať už po pádu nebo kvůli stáří, nikdy nevyhazujte do běžného odpadu, ale odevzdejte ho k recyklaci. Bezpečnost na zajištěné cestě začíná u správné výbavy a končí u vaší disciplíny – nikdy nepodceňujte tato pravidla, protože i malá chyba může být osudná.

První ferratu si většina lidí představuje jako dramatický výstup po žebřících s výhledem do propasti. Realita je jiná: většina ferrat v Česku i zahraničí má obtížnost, kterou zvládne i netrénovaný jedinec, pokud ovládá pár základních principů. Než vyrazíš, věnuj čas nejen výběru trasy, ale i kontrole vlastního vybavení. Půjčovny nabízejí helmy a sety s karabinami, ale nikdy se nespoléhej na to, že „to nějak dá". Zkontroluj, zda jsou karabiny oboustranné, zda jsou popruhy nepoškozené a zda ti set sedí na těle. Špatně nastavená délka popruhů totiž způsobí, že při pádu narazíš hlavou do skály, i když máš helmu.

Základním rozdílem je, že ferratový set se skládá z dynamického lana, které je opatřeno speciálním tlumičem pádu, a dvou karabin s pojistkou. Tyto karabiny jsou navrženy tak, aby se daly snadno přepínat přes ocelová lana, která jsou součástí jištěné cesty. Na rozdíl od klasického lezecké výbavy nejsou určeny k zachycení pádu v případě, že byste je cvakli do skoby. Standardy EN 958 a UIAA 128 pro ferratové sety zaručují, že tlumič pádu dokáže absorbovat energii pádu při zachování bezpečného brzdného účinku.

Další častá chyba: spoléhat se na fyzickou sílu a lézt po železech bez rozmyslu. Ferraty jsou postavené tak, aby se daly projít lehkou atletickou chůzí, ne vytahováním se vzhůru. Pokud se dostaneš do míst, kde se musíš vytahovat pouze rukama, znamená to, že jsi zvolil příliš těžkou ferratu. V tu chvíli se vrať – sestup je bezpečnější než riskovat pád. Stejně tak nikdy nelez na mokré skále; železné stupně jsou kluzké a i suché dlaně vlhnou v rukavicích. Vezmi si kožené rukavice s tenkou dlaní, které chrání před otlaky, ale neomezují cit.

Jištění spolulezce na skále není jen o pevném úchopu lana a dobré reakci. Je to systém, který stojí na správném postoji, vhodném vybavení a předvídavosti. Chyby se obvykle neodpouštějí, proto se vyplatí úložné prostory v malém bytěěnovat pozornost detailům. Následující postupy se týkají jištění prvolezce i druhého na cestě, a to jak na umělých stěnách, tak v přírodním terénu.

Nejdůležitější je pochopit princip jištění. Ferroráty mají ocelové lano, na které se připínáš dvěma karabinami. Pravidlo zní: vždy musí být alespoň jedna karabina připnutá k lanu. Když odepínáš zadní karabinu, přední je stále na laně. Tento postup se nazývá „přepínání" a je nutné ho trénovat, dokud se nestane automatickým. Na místě, kde je lano upevněné ke skále (tzv. kotvení), se musíš připnout oběma karabinami a teprve poté přepnout. Častý začátečnický chyba: odepnout obě karabiny najednou, protože je to rychlejší. Nikdy to nedělej – i krátký pád bez jištění končí zraněním.

Co se stane, když se změní počasí nebo se vám udělá špatně? Třetí skupina otázek se týká průběhu samotného seskoku a neočekávaných situací. Zjistěte, jak zařídit malou kuchyni dlouho trvá výstup letadlem, v jaké výšce probíhá volný pád a kdy instruktor otevře padák. Zeptejte se také, co se děje při špatném počasí – zda se termín přesouvá, nebo se peníze vrací. Mnozí lidé zapomínají zeptat na případnou nevolnost během letu. Je běžné, že někteří jedinci zvládají turbulence hůř než jiní. Vědět předem, že můžete požádat o pytlík, vám ušetří trapasy.

Dalším častým problémem je nedostatečná komunikace mezi lezcem a jističem. Před nástupem na cestu si vždy vyjasněte signály: „Volno", „Bist du bereit?", „Dolez". Jistič by se neměl spoléhat na to, že lezec křikne, ale měl by sledovat pohyb a předvídat, kdy může dojít k pádu. V přírodním terénu, kde je hluk větší, je vhodné používat kratší věty a opakovat je, dokud druhá strana nepotvrdí porozumění.

Termické létání je umění najít stoupavý proud a využít ho. Základ je jednoduchý: slunce ohřívá zemský povrch, ten předává teplo vzduchu, který stoupá vzhůru. Tyto bubliny nebo sloupce vzduchu pak nesou tvé křídlo. Ale pozor – nejčastější chyba začátečníků i pilotů střední úrovně není hledání termiky, ale snaha létat přímo proti větru. Místo toho, abys kroužil v centru stoupání, ztrácíš energii a výšku. Nauč se číst terén a vítr, a teprve potom hledej stoupavý proud.

If you have any inquiries regarding where and the best ways to use odkaz zde, you can contact us at the web-site.