Prostor pod postelí, který většina lidí zahazuje
Druhý častý nešvar je ponechávání bot ve vzduchu – tedy jen tak naházených na sobě. Zimní boty mají často vysoké shafty, takže když je položíte napříč, zaberou dvě police. Řešením je vkládání bot do bot. Tedy do jedné kozačky zasunout druhou, ideálně o číslo menší, a teprve pak je postavit do botníku. Tento způsob nejen šetří místo, ale také drží tvar shaftu. Pozor ale na mokré boty – před vložením do sebe je nechte důkladně vyschnout, jinak se uvnitř vytvoří plíseň.
Klíčem k úspěchu je vhodná péče. Rostliny v tmavé koupelně zalévejte méně než obvykle – substrát by měl mezi zálivkami mírně vyschnout. Přemokření je nejčastější příčinou hniloby kořenů, která rostlinu zahubí rychleji než tma. Dbejte na odtok přebytečné vody z květináče, a pokud je koupelna hodně vlhká, nechte substrát prokysličit – třeba povrch kypřete vidličkou. Listy pravidelně otírejte vlhkým hadříkem, aby na nich neulpíval prach a mohly lépe využít i slabé umělé světlo.
Dalším častým prohřeškem je ignorování spotřebičů. Varná deska s připálenými skvrnami a mikrovlnná trouba s vystříkaným jídlem okamžitě upoutají pozornost. Na sklokeramickou desku nastříkejte čistič, nechte chvíli působit a pak setřete hadříkem. U mikrovlnky dejte dovnitř hrnek s vodou a na minutu ji zapněte – pára uvolní nečistoty, které pak snadno setřete. Tady pozor na přílišnou sílu: nesahejte na horké povrchy bez ochrany a nepoužívejte hrubé houby, které by poškrábaly smalt.
Častou chybou je kombinace malého světla s přemírou hnojiva. Rostliny v šeru rostou pomalu, a proto nepotřebují tolik živin. Hnojte maximálně jednou za měsíc od jara do léta, a to poloviční dávkou běžného hnojiva na pokojové rostliny. V zimě hnojení úplně vynechejte. Pokud se listy vytáhnou nebo zblednou, znamená to, že rostlina shání světlo – přesuňte ji blíž k lampě nebo ji na pár dní vystavte rozptýlenému dennímu světlu z jiné místnosti.
Než začnete přemýšlet o tom, jak botník uspořádat, podívejte se na jeho konstrukci. Většina běžných botníků má police, které jsou hluboké a úzké, určené spíše pro tenisky nebo nazouváky. Zimní bota s širší podrážkou a vyšším nártem se do nich prostě nevejde. Změřte si proto nejprve největší pár, který v předsíni chcete mít, a porovnejte ho s hloubkou a výškou polic. Jestli je menší, neobviňujte svůj botník, ale jeho uspořádání – klíčem není kupovat nový nábytek, ale změnit způsob, jak do něj boty ukládáte.
Sedm druhů, které se nezaleknou tmy Mezi osvědčené rostliny patří: lopatkovec (Spathiphyllum), který kvete i v šeru, Zamioculcas, jehož lesklé listy vydrží dlouho bez zálivky, a Sansevieria (tchýnin jazyk), která snese téměř cokoliv. Dále se hodí břečťan popínavý (Hedera helix), který prospívá ve vlhku, a monstera, i když poroste pomaleji. Z menších druhů zvolte fikus pumila neboli drobnolistou popínavou rostlinu, nebo kávovník arabský, který má rád vlhké prostředí. Poslední jistotou je kapradina – třeba ledviník (Nephrolepis), který miluje vlhkost, ačkoli potřebuje trochu více světla.
Než cokoli uložíte, vyplatí se věci roztřídit a zabalit do vaku nebo krabice s víkem. Ideální jsou plastové boxy, které jsou průhledné, abyste viděli obsah, a mají kolečka, abyste je snadno vysunuli. Pokud nemáte kolečka, pořiďte si krabice s držadly a nezapomeňte na ně napsat, co uvnitř je. Stačí obyčejná fixa, ale ušetří vám to hledání. Rozhodně nepodceňujte váhu – do jednoho boxu nepatří deset párů bot nebo pět objemných dek. Přetížená krabice se špatně vytahuje a hrozí, že ji upustíte. Mnohem praktičtější je rozdělit věci do více menších boxů, které se dají snadno přenášet.
Po ošetření spotřebičů se věnujte podlaze. Nemusíte vysávat každou místnost, stačí jen prostor kolem linky a stolu. Rychlým pohybem smetáku nebo vysavače odstraníte drobky a chlupy. Pokud máte podlahu, která snese vlhký hadr, přejeďte ji mopem s trochou čističe – ale jen v jednom směru, aby se špína nerozmazávala. Jestliže mop nemáte po ruce, vlhká utěrka na vytírání poslouží stejně dobře. Nezapomeňte na přechod mezi kuchyní a chodbou, kde se špína hromadí nejvíc.
Na závěr si projděte kuchyni pohledem hosta. Vraťte na místo věci, které leží volně – další talíř, utěrku přes rameno nebo kuchařku. Srovnejte židle ke stolu a zkontrolujte, jestli někde nezůstala otevřená skříňka. Pokud jste postupovali podle tohoto pořadí, máte hotovo. Klíčem je neskákat mezi činnostmi a nenechat se rozptylovat detaily, které počkají. Deset minut stačí, jen to nesmíte vzdát po prvních pěti minutách a vrhnout se na mytí oken.