Kontrola rozvodového řetězu, o kterou většina řidičů nedbá

Pokud zjistíte, že tlak klesá rychleji než obvykle, neignorujte to. Může jít o pomalou defektní díru, poškozený ventil nebo prasklinu v patce pneumatiky. V takovém případě pneumatiku svěřte odborníkovi – samoopravné spreje a tmely jsou řešením jen pro nouzový dojezd. Pravidelná kontrola tlaku vám nejen ušetří peníze za palivo a nové pneumatiky, ale hlavně zvyšuje bezpečnost vás i ostatních účastníků silničního provozu. Není to žádná věda – stačí si zvyknout a zařadit tuto činnost do svého měsíčního rituálu.

Jak správně měřit tlak a kdy to dělat Nejdůležitější je měřit tlak u studených pneumatik, tedy po odstavení vozidla na delší dobu, ideálně přes noc. Pokud jedete delší trasu, pneumatiky se zahřejí a tlak v nich přirozeně stoupne – měření by pak bylo zkreslené a výsledek by vás mohl zmást. Vždy měřte tlak na všech čtyřech kolech, včetně rezervy, pokud ji vozíte. Pro přesné hodnoty se řiďte údaji z výrobcem doporučených tabulek, které najdete obvykle na štítku u dveří řidiče, uvnitř víčka palivové nádrže nebo v návodu k obsluze. Nezapomeňte, že hodnoty pro přední a zadní nápravu se mohou lišit, a to zejména při zatížení vozidla.

Základní kontrolu zvládnete sami, pokud máte přístup k přední části motoru. Vyhledejte kryt rozvodů, který bývá hliníkový nebo plastový, a zkuste jemně zatřást mezi řetězem a vodící lištou. Pokud cítíte vůli větší než pár milimetrů, je to důvod k návštěvě servisu. Důležité je také sledovat stav oleje – pokud je hustý, tmavý nebo obsahuje kovové částice, svědčí to o nadměrném opotřebení řetězu a jeho vedení. Pravidelná výměna oleje s předepsaným intervalem je nejlevnější prevencí, kterou můžete udělat.

Ekologická jízda není jen o moderních hybridních vozech nebo elektromobilech. I s běžným benzinovým či naftovým autem můžete snížit spotřebu a zároveň omezit emise. Základem je plynulá jízda bez zbytečných náhlých změn rychlosti. Předvídejte dopravní situaci, zpomalujte sejmutím nohy z plynu a brzděte motorem, kdykoli je to bezpečné. Vyhnete se tím častému brždění a opětovnému zrychlování, které nejvíce zvyšuje spotřebu.

Největší chyba, kterou řidiči dělají, je brzdění na poslední chvíli. Když jedete na křižovatku nebo za zpomalené auto a necháte to až na konec, musíte sešlápnout pedál výrazně silněji. To způsobuje vyšší tření a teplo, které destičky doslova spaluje. Místo toho zkoušejte brzdit dříve a plynuleji. Sešlápněte pedál s mírným tlakem a postupně přidávejte, dokud auto nezastaví. Tím se tření rozloží na delší dobu a destičky se tolik neopotřebovávají.

Kdy přesně filtr vyměnit a jak poznat, že už je ucpaný Většina výrobců doporučuje interval výměny mezi 30 000 a 60 000 kilometry, ale skutečná životnost závisí na kvalitě paliva a stylu jízdy. Pokud tankujete u neznámých pump, jezdíte často na rezervu nebo máte starší auto, snižte interval klidně na polovinu. Prvním varovným signálem je pokles výkonu při plném zatížení – třeba při předjíždění nebo jízdě do kopce. Motor může také nestabilně běžet na volnoběh, hůře startovat, nebo se naopak přehřívat kvůli chudší směsi. Pokud ignorujete tyto příznaky, riskujete poškození vysokotlakého čerpadla, které stojí mnohem víc než samotný filtr.

Pokud po výměně motor stále neběží hladce, nehledejte chybu jen ve filtru. Zkontrolujte sání, vzduchový filtr i palivové čerpadlo. U starších vozů se vyplatí vyčistit i sací koš v nádrži, který bývá zanesený usazeninami. A pokud si nejste jistí postupem, svěřte výměnu odborníkovi – chyba při montáži může stát víc než servisní práce. Pravidelná výměna palivového filtru je ale jednou z nejlevnějších prevencí, která se vám vrátí na spotřebě a spolehlivosti po mnoho tisíc kilometrů.

Dalším častým zlozvykem je neustálé přibrzďování při jízdě z kopce nebo v kolonách. Mnozí řidiči drží nohu na brzdě téměř neustále, i když jen lehce. Tím se destičky třou o kotouče po celou dobu, aniž by to bylo nutné. Lepší je využít brzdění motorem: podřaďte a nechte auto zpomalovat přirozeně. Brzdu použijte až v okamžiku, kdy motor přestane stačit. V kopcích to ušetří nejen destičky, ale i kotouče, které se pak tolik nepřehřívají.

Samotná výměna není nijak složitá, ale vyžaduje přesnost. Nejprve odpojte baterii, abyste předešli zkratu, a odtlakujte palivový systém. U benzinových aut obvykle stačí povolit víčko plnicího hrdla a chvíli počkat – tlak se vyrovná sám. U dieselů je nutné odpojit konektor od čerpadla nebo povolit šroub na vysokotlakém okruhu, ale vždy mějte po ruce hadr, protože palivo vyteče. Najděte filtr – bývá v motorovém prostoru, pod autem u nádrže nebo na podvozku. Označte si směr toku paliva šipkou, kterou najdete na tělese filtru, abyste nový díl namontovali správně.