<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://rikkiepedia.nl/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=ToneySoule</id>
	<title>Rikkiepedia - User contributions [en]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://rikkiepedia.nl/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=ToneySoule"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rikkiepedia.nl/index.php?title=Special:Contributions/ToneySoule"/>
	<updated>2026-08-31T17:41:35Z</updated>
	<subtitle>User contributions</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://rikkiepedia.nl/index.php?title=Prvn%C3%AD_dalekohled:_co_se_stane,_kdy%C5%BE_zvol%C3%ADte_%C5%A1patn%C3%BD_typ&amp;diff=107641</id>
		<title>První dalekohled: co se stane, když zvolíte špatný typ</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rikkiepedia.nl/index.php?title=Prvn%C3%AD_dalekohled:_co_se_stane,_kdy%C5%BE_zvol%C3%ADte_%C5%A1patn%C3%BD_typ&amp;diff=107641"/>
		<updated>2026-08-21T18:04:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;ToneySoule: Created page with &amp;quot;Při skládání si dejte pozor na nastavení vyvážení barev. DeepSkyStacker nabízí možnost „RGB Channels Background Calibration&amp;quot;, což je vhodné pro snímky s převládající jednou barvou. Pokud ale chcete zachovat přirozené barvy, vypněte tuto volbu. V praxi se osvědčuje ponechat základní nastavení a barvy doladit až v následném zpracování v jiném programu. Důležité je také nastavit „Output&amp;quot; na 32bitový TIFF, abyste neztratili data.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Při skládání si dejte pozor na nastavení vyvážení barev. DeepSkyStacker nabízí možnost „RGB Channels Background Calibration&amp;quot;, což je vhodné pro snímky s převládající jednou barvou. Pokud ale chcete zachovat přirozené barvy, vypněte tuto volbu. V praxi se osvědčuje ponechat základní nastavení a barvy doladit až v následném zpracování v jiném programu. Důležité je také nastavit „Output&amp;quot; na 32bitový TIFF, abyste neztratili data.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Pokud začínáte s astronomií, první otázka obvykle zní: jaký dalekohled si pořídit? Na trhu dominují dva typy – refraktor (čočkový) a reflektor (zrcadlový). Každý má jiné vlastnosti, které se projeví hned při prvním pozorování. Než sáhnete po peněžence, zjistěte, co od přístroje čekáte a kde ho budete používat.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Pokud chcete jít do větší hloubky, vysvětlete, že vzduch není prázdný, ale obsahuje molekuly dusíku a kyslíku. Tyto molekuly jsou mnohem menší než vlnová délka světla, a proto rozptylují kratší vlnové délky (modrou) více než delší. Tento jev se nazývá Rayleighův rozptyl. Není nutné dítěti říkat toto jméno, ale můžete vysvětlit, že modrá je „lehoučká&amp;quot; barva, která se snáze odráží od molekul vzduchu. Víte, že se toto rozptylování děje i v noci? Pak nevidíme modrou, protože slunce je pod obzorem a jeho světlo k nám nepřichází.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Třetí častou chybou je kupovat reflektor s příliš malým průměrem (například 76 mm) jen proto, že je levnější než kvalitní refraktor. Takový reflektor má sice větší průměr než malý refraktor, ale kvůli středovému stínu od sekundárního zrcadla ztrácí kontrast a při pozorování planet uvidíte méně. Pro začátek je lepší menší refraktor s dobrým zpracováním než velký reflektor s nekvalitní optikou. Zaměřte se na to, aby měl dalekohled stabilní montáž – nožičky stativu by neměly být tenké, protože i mírný pohyb vzduchu způsobí, že se obraz rozkmitá.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Začněte jednoduchým pokusem. Vezměte sklenici vody, kápněte do ní pár kapek mléka a posviťte na ni baterkou. Voda se zakalí a v určitém úhlu uvidíte namodralý nádech. To je rozptyl světla na malých částicích – podobně jako ve vzduchu. Pokud nemáte po ruce baterku, posviťte přes sklenici slunečním paprskem dopadajícím oknem. Dítě si tak spojí abstraktní pojem s tím, co vidí na vlastní oči. Pozor na příliš husté mléko – pak světlo neprojde vůbec a pokus selže.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nezapomeňte, že počet viditelných souhvězdí ovlivňuje také vaše poloha. Čím více na jih se vydáte, tím více jižních souhvězdí uvidíte. Naopak na severu zase spatříte některá cirkumpolární, která nikdy nezapadají. Pokud se nemůžete přesunout, zkuste alespoň vybrat pozorovací místo s výhledem na celý obzor. Stromy, kopce nebo budovy vám mohou zakrýt část oblohy a připravit vás o několik souhvězdí. S trochou plánování a trpělivosti tak během jediné noci objevíte desítky souhvězdí, která vám zůstanou v paměti.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Refraktor používá čočku, která láme světlo. Jeho hlavní výhodou je ostrost obrazu a odolnost proti tepelným změnám – po vynesení z vytopené místnosti na mráz je připraven k pozorování prakticky okamžitě. Nevýhodou je tzv. chromatická vada: u levnějších modelů se kolem jasných objektů (Měsíc, planety) objevuje barevný lem. Řeší se to delším ohniskem nebo dražším sklem, což zvyšuje cenu i hmotnost. Pro začátečníka, který chce hlavně Měsíc a planety, je malý refraktor ideální volbou – jen pozor na nekvalitní okuláry, které často kazí celý dojem.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Pokud máte zahradu a jste ochotni věnovat čas údržbě, reflektor se vám odmění při pozorování slabých mlhovin a galaxií. Velký průměr (aspoň 130 mm) nasbírá hodně světla a uvidíte objekty, které malý refraktor nezvládne. Jenže to chce trpělivost – každé pozorování začíná kontrolou kolimace, která se dá naučit do deseti minut, ale bez ní se neobejdete. U refraktoru takové starosti nemáte, ale za podobnou cenu dostanete menší průměr, takže na slabé objekty zapomeňte.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Když za jasné noci zvednete hlavu, uvidíte stovky, možná tisíce hvězd. Ale kolik z nich skutečně patří k některému ze zvěrokruhových nebo jiných souhvězdí? Odpověď vás možná překvapí. Na celé obloze je oficiálně uznáváno 88 souhvězdí, ale během jediné noci jich za příznivých podmínek spatříte maximálně kolem 60. Zbytek je ukryt pod obzorem nebo za světelným znečištěním. Tento článek vám ukáže, jak si naplánovat pozorování, abyste viděli maximum, a na co si dát pozor, abyste se nedopustili častých chyb.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Když se dítě zeptá na fialovou nebo zelenou barvu, buďte připraveni na to, že fialová má ještě kratší vlnovou délku než modrá, ale lidské oko ji vnímá hůře. Fotoreceptory v oku jsou totiž citlivější na modrou než na fialovou. A zelená má delší vlnovou délku, takže se rozptyluje méně. Pokud se vás zeptá, proč tedy není obloha zelená, odpovězte, že i když zelená se rozptyluje částečně, modrá ji svou intenzitou „přehluší&amp;quot;. Tento fakt si můžete ověřit v přírodě – na horách, kde je vzduch čistší, je obloha sytě modrá, zatímco ve městě se smogem má spíše bělavý nádech.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ToneySoule</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rikkiepedia.nl/index.php?title=User:ToneySoule&amp;diff=107640</id>
		<title>User:ToneySoule</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rikkiepedia.nl/index.php?title=User:ToneySoule&amp;diff=107640"/>
		<updated>2026-08-21T18:04:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;ToneySoule: Created page with &amp;quot;Autor blogu praktickým bydlením se zabývá denně. Píšu o tom, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejraději popisovat postupy krok za krokem.&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor blogu praktickým bydlením se zabývá denně. Píšu o tom, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejraději popisovat postupy krok za krokem.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ToneySoule</name></author>
	</entry>
</feed>