<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://rikkiepedia.nl/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=BettyeVale855</id>
	<title>Rikkiepedia - User contributions [en]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://rikkiepedia.nl/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=BettyeVale855"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rikkiepedia.nl/index.php?title=Special:Contributions/BettyeVale855"/>
	<updated>2026-08-23T11:58:53Z</updated>
	<subtitle>User contributions</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://rikkiepedia.nl/index.php?title=J%C3%ADdeln%C3%AD_st%C5%AFl,_kter%C3%BD_um%C3%AD_i_sp%C3%A1t._A_pro%C4%8D_ne%3F&amp;diff=45451</id>
		<title>Jídelní stůl, který umí i spát. A proč ne?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rikkiepedia.nl/index.php?title=J%C3%ADdeln%C3%AD_st%C5%AFl,_kter%C3%BD_um%C3%AD_i_sp%C3%A1t._A_pro%C4%8D_ne%3F&amp;diff=45451"/>
		<updated>2026-08-08T10:36:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;BettyeVale855: Created page with &amp;quot;Když jsme předloni zařizovali dvoupokojový byt v paneláku, netušil jsem, že největší hlavolam nebude výběr pohovky, ale to, co se děje nad ní. Místnost měla necelých dvacet metrů a sloužila zároveň jako obývák, pracovna i ložnice pro občasné návštěvy. Potřebovali jsme něco, co se přes den tváří jako reprezentativní sedací nábytek, a v noci se promění v postel pro dva. Nakonec jsme vsadili na sedačku s click clack mechanismem. Zní...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Když jsme předloni zařizovali dvoupokojový byt v paneláku, netušil jsem, že největší hlavolam nebude výběr pohovky, ale to, co se děje nad ní. Místnost měla necelých dvacet metrů a sloužila zároveň jako obývák, pracovna i ložnice pro občasné návštěvy. Potřebovali jsme něco, co se přes den tváří jako reprezentativní sedací nábytek, a v noci se promění v postel pro dva. Nakonec jsme vsadili na sedačku s click clack mechanismem. Zní to jako technická drobnost, ale tenhle systém úplně změnil způsob, jakým přemýšlím o celém pokoji. Sklopením opěradla vznikne rovná plocha, která je ovšem o pár centimetrů delší, než byla původní sedací část. A právě tady začal můj boj s nástěnnou dekora&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Když se bavíme o praktických detailech, nesmíte zapomenout na textilie. Závěsy, polštáře a koberce jsou nejjednodušší cesta, jak zkrotit nebo naopak rozproudit barvy v místnosti. Představte si, že máte bílé stěny, šedou sedačku a hnědý koberec. Přidejte pár polštářů v zelené a terakotové a rázem máte dojem, že je celý pokoj barevný. Přitom jste natřeli jen jednu stěnu do zelena? Vůbec ne. Funguje to i obráceně. Pokud je hlavní barva stěn výrazná, volte textilie neutrální, aby nevznikl chaos. Sama jsem kdysi koupila koberec s geometrickým vzorem a pak zjistila, že se pere s tapetou na protější stěně. Musela jsem ho vyměnit, protože oči bolely z každého pohl&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Materiály hrají velkou roli. Když jsem vybírala čalounění pro svou sedačku, sáhla jsem po sametovém čalounění. Ta látka je příjemná na dotek, ale hlavně odolává prachu a snadno se čistí od make-upu nebo kávy. Mnoho lidí se bojí světlých barev, ale dnes už existují úpravy, které zabraňují vsakování skvrn. Stejně tak jsem volila pro svou šatnu police z masivu, nikoli z dřevotřísky, protože se na nich neohýbají věšáky a vydrží i těžké zimní kabáty. Možná to zní jako detail, ale když si představíte, že každý den otevřete dveře walk-in closet a všechno je na svém místě, začnete tyhle maličkosti vnímat. Konec konců, šatna není jen o tom, že máte kam pověsit sako, ale že celý proces oblékání probíhá bez nervů a hledá&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Problém s nedostatkem místa na ukládání lůžkovin nás přivedl k nápadu, že by obrazy mohly sloužit i jako malé skříňky. Koupili jsme dva hluboké boxy na zeď, které mají místo plátna vypolstrované dveře. Uvnitř schováváme přikrývky a polštáře, které by jinak ležely na sedačce během dne. Tohle není wall art v pravém slova smyslu, ale funguje to. Když jsou dveře zavřené, nikdo nepozná, že za obrazem číhá povlečení. Stačí jen vybrat motiv, který koresponduje se zbytkem kolekce na zdi. My jsme zvolili abstraktní velkoformátový tisk v odstínech šedé, který ladí právě s tím sametovým čalouněním. A když přijde večer, otevřu dvířka, vytáhnu deku a během pár vteřin mám rozloženou pos&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Prvním krokem byla výměna hlavního zdroje za teplou LED pásku skrytou za římsou. Ta dává světlo, které neoslňuje a zároveň opticky zvedá strop. V garsonce, kde je každý centimetr pod stropem vzácný, to znamená rozdíl mezi pocitem klece a pocitem vzdušnosti. K tomu jsem přidala stojací lampu s látkovým stínidlem, která svítí směrem dolů a vytváří jemný kužel světla ideální ke čtení. A pak přišla výzva: nocleh pro návštěvy. V mém bytě není místo na hostinský pokoj, takže jediným řešením byl kvalitní sofa bed. Trefila jsem se do černého s modelem v tmavě zelené velvet upholstery, který je přes den reprezentativní sedačkou a v noci plnohodnotným lůž&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Poslední rada, kterou bych sdílel, se týká výšky a hloubky. Většina lidí věší obrazy příliš vysoko, protože vychází z výšky stojící postavy. Jenže vy na sedačce budete sedět, ne stát. Ideální střed obrazu by měl být ve výšce očí sedícího člověka, tedy asi 140 až 150 centimetrů nad podlahou. Když sedačku rozložíte, zůstane stejné místo, ale vy už budete ležet. Tady pomůže, když zvolíte svislé formáty, které kopírují linii těla. A ještě jedna věc. Nenechte se zlomit prvním nevydařeným pokusem. Jednou jsem pověsil obraz tak, že se při rozložení opíral o loketní opěrku a ráno měl drhnutý roh. Stačilo posunout o tři centimetry doleva a bylo to. Wall art v malém bytě není o dokonalé symetrii, ale o tom, aby se do něj vešel celý váš život. I ten rozlože&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Vzpomínám si na svůj první obývák. Měl tři metry na šířku a končil u okna, kde svítilo slunce jen do desíti dopoledne. Chtěla jsem tam cítit klid, ale každá barva, kterou jsem zkoušela na vzorku, vypadala buď jako pastelka z první třídy, nebo jako špinavá voda. Nakonec jsem zvolila tlumenou šedozelenou, která se za celý den mění podle světla od mechové po khaki. A právě tahle zkušenost mě naučila, že výběr odstínů není jen o líbivosti, ale o tom, jak místnost skutečně žije. Když přemýšlíte, jak vybrat barvy do obývacího pokoje, první krok není jít do hobby marketu, ale sednout si na půl hodiny k oknu a sledovat, kudy se sem dere světlo v osm ráno a kde končí ve�&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>BettyeVale855</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rikkiepedia.nl/index.php?title=User:BettyeVale855&amp;diff=45450</id>
		<title>User:BettyeVale855</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rikkiepedia.nl/index.php?title=User:BettyeVale855&amp;diff=45450"/>
		<updated>2026-08-08T10:36:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;BettyeVale855: Created page with &amp;quot;Entuzjasta projektowania wnętrz na co dzień który dzieli się pomysłami o meblach i dekoracjach. Lubię łączyć nowoczesne trendy z funkcjonalnością.&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Entuzjasta projektowania wnętrz na co dzień który dzieli się pomysłami o meblach i dekoracjach. Lubię łączyć nowoczesne trendy z funkcjonalnością.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>BettyeVale855</name></author>
	</entry>
</feed>